Pro konkrétní termíny otevřených sledujte sekci aktualit na našich webových stránkách.

Pokud máte zájem o školení na určité téma, ale momentálně není vypsán žádný aktuální termín, vyplňte nám prosím tento krátký formulář a my vás budeme kontaktovat, jakmile vypíšeme nové termíny.

MSMT- 8730/2019-1-310

Kurz probíhá na bázi mentoringu a tandemové výuky při realizaci adaptačního kurzu.

• Účastník se seznámí se základními pojmy a jejich principy: Kolbův cyklus, reflexe, skupinová dynamika, dramaturgie kurzu, vedení aktivit;
• Účastník si prakticky vyzkouší vést aktivity a reflexe;
• Účastník se seznámí a následně si prakticky vyzkouší behaviorální popis a poskytování a přijímání cílené zpětné vazby;
• Účastník si osvojí základní pravidla bezpečnosti adaptačního kurzu a mechanismy, jak předcházet krizovým situacím a jak na ně případně reagovat;
• Účastník sestaví harmonogram adaptačního kurzu pro svou třídu odpovídající dobré praxi a následně si jej vyzkouší realizovat;
• Účastník si vyzkouší se svými žáky několik aktivit a ujasní si jejich možné cíle a způsob reflektování těchto cílů;
• Účastník se seznámí s evaluací efektivity adaptačního kurzu a evaluací efektivity jednotlivých aktivit. Naučí se rozlišovat mezi efektivitou a zábavností programu

MSMT- 14192/2021-1-489

• Účastníci si ujasní cíle mentoringu a role mentora a menteeho.
• Účastníci se naučí vést své klienty ke stanovování SMART cílů.
• Účastníci se seznámí s fázemi mentoringu a dovedou je základně aplikovat ve své praxi.
• Účastníci se naučí klást otázky, které pomohou klientovi identifikovat jeho příležitosti pro rozvoj.
• Účastníci si osvojí základní techniky vedoucí k posílení motivace klienta při dosahování jeho cíle.
• Účastníci si ujasní hranice své mentorské role, význam evaluace pro svůj další mentorský růst a zásady psychohygieny při mentorské práci.

Wellbeing pedagogů je jedním z předpokladů kvalitního vzdělávacího procesu i zdravého školního prostředí. Kurz představuje koncept wellbeingu v kontextu vzdělávání a nabízí praktické nástroje pro posilování psychické odolnosti, prevenci přetížení a rozvoj psychohygieny.

Účastníci se seznámí s principem základních potřeb Pesso Boyden, naučí se identifikovat faktory ovlivňující jejich wellbeing a pojmenovat vlastní potřeby. Získají základy stress managementu – porozumí mechanismům vzniku stresu, naučí se rozpoznávat jeho spouštěče a projevy a vytvoří si strategii zaměřenou na snižování zátěže a posilování osobních copingových strategií.

Součástí kurzu je nácvik relaxačních technik, práce s vlastními zdroji, energetickou rovnováhou a osobními hranicemi, stejně jako témata time managementu, change managementu a sebeřízení. Pozornost je věnována také možnostem podpory wellbeingu na úrovni školy, například prostřednictvím kolegiální podpory, intervizí, supervizí nebo dalších prvků podporujících bezpečné a zdravé pracovní prostředí.

Emoce jsou nedílnou součástí pedagogické profese a významně ovlivňují komunikaci, rozhodování i vztahy ve škole. Kurz se zaměřuje na rozvoj emoční gramotnosti pedagogů a nabízí prostor pro porozumění vlastním emocím, jejich vědomé prožívání a zdravé zpracování v kontextu školního prostředí.

Účastníci se seznámí s funkcí emocí a jejich rolí v každodenním životě. Naučí se přijímat vlastní emoce bez jejich potlačování, rozlišovat příjemné a nepříjemné emoce, mapovat jejich tělesné projevy a porozumět tomu, co nám sdělují a v jakých situacích se objevují. Součástí kurzu je také práce se zástupným vyjadřováním emocí, zvládáním destruktivních emocí a detabuizací nepříjemných emočních projevů.

Praktická část je zaměřena na nácvik vyjadřování vlastních emocí, porozumění vztahu mezi emocionalitou, racionalitou, intuicí a autenticitou a jejich významu pro pedagogickou práci. Účastníci se vrátí také ke své profesní motivaci a iniciační emoci, která je vedla k učitelské profesi, a budou hledat způsoby, jak o své emoce vědomě pečovat i v situacích, kdy každodenně pracují především s emocemi dětí.

Kurz propojuje poznatky z oblasti psychologie emocí s praktickými postupy, které podporují profesní stabilitu, autenticitu a dlouhodobou psychohygienu pedagogů.

Porozumění skupinové dynamice je klíčem k efektivnímu vedení třídy a vytváření bezpečného klimatu pro učení. Kurz nabízí komplexní pohled na procesy, které ovlivňují fungování třídního kolektivu, a pomáhá pedagogům lépe porozumět vztahům, rolím i změnám, které ve třídě přirozeně probíhají.

Účastníci se seznámí s principy skupinové dynamiky a jejich využitím v pedagogické praxi. Propojíme témata zážitkové pedagogiky, týmové spolupráce, reflexe a vztahu mezi zkušeností a teorií. Zaměříme se také na motivaci žáků, rozvoj jejich sebeřízení a na roli pedagoga při vedení skupiny z pohledu leadershipu.

Součástí kurzu je vymezení indikátorů zdravého třídního kolektivu a analýza faktorů, které ovlivňují klima třídy. Účastníci budou pracovat s konkrétními situacemi z vlastní praxe, sdílet příklady dobré praxe a prostřednictvím kazuistik hledat možnosti práce s náročnými třídními kolektivy.

Kurz propojuje teorii skupinové dynamiky s praktickými nástroji pro vědomé vedení třídy a podporu zdravých vztahů ve školním prostředí.

Dobře nastavená pravidla vytvářejí předvídatelné, bezpečné a respektující prostředí pro učení. Kurz se zaměřuje na smysluplné zavádění pravidel do života třídy tak, aby se stala funkční součástí každodenní pedagogické práce. 

Účastníci se seznámí s různými typy pravidel pro fungování třídního kolektivu a naučí se, jak je společně s žáky vytvářet, zavádět a dlouhodobě naplňovat. Zaměříme se na rozdíly mezi pravidly platnými na úrovni třídy, školy či třídnických hodin, na principy jejich vhodné formulace i na vývojové potřeby dětí a dospívajících, které je při nastavování pravidel nezbytné zohlednit. 

Pozornost bude věnována také situacím, kdy pravidla nejsou dodržována. Účastníci budou pracovat s emocemi, které tyto situace vyvolávají, osvojí si principy nastavování přirozených a nedestruktivních důsledků, posílí pedagogickou důslednost a budou hledat rovnováhu mezi konzistentním přístupem a přiměřenou flexibilitou. V závěru kurzu se zaměříme na souvislosti mezi pravidly a krizovým plánem školy a ukážeme si možnosti jejich vzájemného propojení v praxi. 

Pozn.: Na kurz úzce navazují témata práce s náročným chováním, individuálním výchovným plánem a krizové intervence.

Samostatná a spolupracující třída nevzniká náhodou, ale cílenou pedagogickou prací. Kurz se zaměřuje na principy autoregulace a regulace skupiny a nabízí pedagogům nástroje, jak systematicky rozvíjet odpovědnost, samostatnost a kompetence žáků.

Účastníci se seznámí s fázemi vývoje skupiny, principy sebeřízení a možnostmi jejich využití při vedení třídy. Zaměříme se na proměnu práce s pravidly v čase, styly vedení skupiny a jejich vliv na rozvoj samostatnosti žáků. Součástí kurzu je nácvik konkrétních komunikačních postupů a technik podporujících zkompetentňování skupiny, například práce s tichem, rozbor situace, zavedení „mluvícího předmětu“, apod.

Kurz se dále věnuje rozdílu mezi kontrolou a podporou, trojúhelníku závislostních vztahů i souvislostí mezi péčí a manipulací. Prostřednictvím zážitkových aktivit budou účastníci reflektovat, jaké kompetence chceme u žáků dlouhodobě rozvíjet a jak k nim může směřovat každodenní pedagogická praxe.

Významnou součástí kurzu je také mapování podmínek, které podporují předávání odpovědnosti žákům, a identifikace překážek, jež tomuto procesu brání na úrovni pedagoga i školy. Kurz propojuje teorii skupinové dynamiky, styly vedení a praktické postupy vedoucí k rozvoji sebeřízení třídního kolektivu.

Efektivní vedení třídy vyžaduje schopnost volit styl vedení podle konkrétní situace, potřeb skupiny i jednotlivých žáků. Kurz představuje různé styly vedení a zaměřuje se na rozvoj situačního leadershipu jako jedné z klíčových kompetencí pedagoga.

Účastníci se seznámí s jednotlivými styly vedení, jejich teoretickými východisky i možnostmi praktického využití ve školním prostředí. Prostřednictvím modelových situací si vyzkouší, kdy je vhodné jednotlivé styly použít, jak mezi nimi vědomě přecházet a jak své volby reflektovat s ohledem na cíle pedagogické práce i aktuální potřeby skupiny.

Kurz se dále zaměřuje na budování přirozené autority pedagoga, souvislosti mezi styly vedení a sebeřízením skupiny a na rozvoj dovedností potřebných pro vědomý a flexibilní leadership. Součástí programu je také srovnání pojetí stylů vedení podle Kurta Lewina s modelem situačního leadershipu Kena Blancharda. 

Kurz propojuje teorii s intenzivním praktickým nácvikem. Podle preferencí účastníků může být součástí práce rolová hra, natáčení modelových situací a jejich společná analýza.

Didaktické postupy významně ovlivňují klima školní třídy, kvalitu vztahů i ochotu žáků učit se. Kurz se zaměřuje na didaktické principy, které podporují bezpečné, respektující a spolupracující prostředí, ve kterém se mohou rozvíjet všichni žáci 

Účastníci se seznámí s tím, jak prostřednictvím didaktických metod vědomě ovlivňovat klima třídy. Zaměříme se na nastavování spolupráce ve skupině, principy hodnocení, práci se zasedacím pořádkem, class management i nehodnotící komunikaci jako nástroje podpory zdravých vztahů a efektivního učení. Součástí kurzu jsou také principy poskytování zpětné vazby mezi pedagogem a žáky i mezi žáky navzájem, využití autoevaluace, aktivizační metody podporující zapojení všech žáků a strategie práce s nudou jako významným faktorem ovlivňujícím motivaci i klima třídy.

Kurz propojuje didaktiku, class management a principy bezpečného školního klimatu s praktickými postupy každodenní pedagogické praxe.

Včasné rozpoznání změn ve třídním klimatu umožňuje předcházet řadě problémů a cíleně podporovat zdravé vztahy ve třídě. Kurz seznamuje účastníky se základními principy pedagogické diagnostiky třídního klimatu a nabízí přehled metod, které mohou pedagogové ve své praxi využívat .

Účastníci si osvojí základní principy pozorování, screeningu a monitorování, seznámí se s mapovacími aktivitami a dotazníkovými metodami a naučí se volit vhodné nástroje podle účelu diagnostiky. Pozornost bude věnována také limitům a rizikům jednotlivých metod, zejména rozdílům mezi sociometrií a dotazníkovým šetření při podezření na šikanu.

Kurz se dále zaměřuje na zásady bezpečného sběru a interpretace informací, význam spolupráce s rodiči a vedení individuálního rozhovoru. Součástí je také vymezení hranic pedagogické diagnostiky – co lze ve škole mapovat, jak při diagnostice udržet psychologické bezpečí skupiny a jakým postupům se naopak vyhnout.

Kurz propojuje principy diagnostiky třídního klimatu s praktickými metodami, které pedagogům pomohou lépe porozumět dění ve třídě a včas zachytit signály vyžadující další pedagogickou nebo odbornou podporu.

Zážitková pedagogika vytváří prostor pro rozvoj sociálních dovedností prostřednictvím vlastní zkušenosti a její vědomé reflexe. Kurz představuje základní principy zážitkového učení a nabízí pedagogům metodické postupy pro jejich využití ve školní praxi.

Účastníci se seznámí s principy rozvoje sociálních dovedností dětí, práce se skupinovou dynamikou, řešení konfliktů mezi dětmi a risk managementu při realizaci zážitkových aktivit. Důraz je kladen na propojení teoretických východisek s praktickým nácvikem jednotlivých metod.

Významnou součástí kurzu je vedení reflexe jako klíčové fáze zážitkového učení. Účastníci si osvojí reflexi podle Kolbova cyklu, práci s reflexí vnějších cílů i další formy reflexe a budou rozvíjet dovednost kladení otázek, které podporují uvědomění, přenos zkušenosti a učení.

Kurz propojuje principy zážitkové pedagogiky s intenzivním praktickým nácvikem metod vedení reflexe.

Pozn.: Na tento kurz navazujeme tématem Dovednosti třídních vyučujících, ve kterém si účastníci získané dovednosti procvičí a rozvinou.

Kurz navazuje na vzdělávání v oblasti práce se skupinou (kurzy kategorie Basic) a rozšiřuje kompetence pedagogů o intervenční a facilitační nástroje pro vedení náročných diskuzí ve třídě. Zaměřuje se na situace, které vyžadují citlivou práci se skupinovou dynamikou, emocemi i vztahy mezi žáky.

Účastníci se seznámí s technikami facilitace a intervence využitelnými v různých pedagogických situacích a v rámci praktických ukázek je vyzkouší aplikovat. Pozornost bude věnována souvislostem mezi třídním klimatem a naplňováním sociálních potřeb žáků i významu práce s vlastními emocemi při vedení náročných rozhovorů a řešení konfliktních situací.

Součástí kurzu je také orientace v postupové mapě školy a její využití při řešení situací ovlivňujících třídní klima. Kurz propojuje principy facilitace, intervence a práce se skupinou s praktickými postupy, které rozšiřují pedagogické kompetence. Zároveň také pomůže vymezit, které postupy je již nutné delegovat – typicky na školní poradenské pracoviště a vedení školy. 

Kurz navazuje Základy práce s třídním klimatem – jak na náročnou diskuzi a zaměřuje se na aplikaci získaných poznatků při řešení konkrétních typů náročných situací ve třídě. Důraz je kladen na propojování teorie s praktickým rozhodováním pedagoga.

Účastníci budou prostřednictvím kazuistik analyzovat náročné situace ve třídních kolektivech a trénovat volbu vhodných intervenčních postupů s ohledem na charakter problému, fázi vývoje skupiny i specifika dané třídy. Součástí kurzu je také práce s intervizí jako nástrojem profesní podpory a společné hledání efektivních řešení vycházejících z pedagogické praxe.

9A: Hlučná třída

Hluk ve třídě bývá často projevem hlubších skupinových procesů, nikoli pouze nedodržování pravidel. Kurz se zaměřuje na diagnostiku příčin hlučného chování a na volbu intervenčních postupů, které podporují dlouhodobou změnu klimatu třídy.

Účastníci si osvojí využití nástrojů vhodných pro intervenci do klimatu hlučné třídy, jako jsou kontraktování, pokročilá zpětná vazba, aktivní naslouchání, reflexe, behaviorální popis, podpora seberegulace, plánování a evaluace. Zaměří se na práci s potřebami třídy a budou mapovat možné příčiny hluku i dovednosti, které je potřeba u žáků cíleně rozvíjet prostřednictvím práce se třídou.

Součástí kurzu je praktický nácvik aktivit a her vhodných pro práci s hlučnými třídními kolektivy, například „špendlíkové ticho“, „hledání budíku/hodinek“ nebo práce s „metrovým a půlmetrovým hlasem“. Obsah i metodické postupy vycházejí z konkrétních potřeb a specifik daného třídního kolektivu.

9B: Třída v odporu

Odpor třídy vůči pedagogovi nebo nastaveným pravidlům může mít různé příčiny i podoby. Kurz se zaměřuje na porozumění mechanismům vzniku odporu a na intervenční postupy, které podporují obnovu důvěry, spolupráce a funkční komunikace ve třídě.

Účastníci si osvojí nástroje vhodné pro práci s třídou v odporu, zejména asertivní techniky, nastavování hranic mezi právem na stížnost a vymezováním se, transparentní komunikaci, práci s motivací, potřebami a jejich komunikací. Zaměří se také na princip mluvení sám za sebe jako prostředku podporujícího bezpečný dialog a přebírání odpovědnosti za vlastní sdělení.

Kurz se dále věnuje různým projevům odporu, práci s uzavřenými skupinami, fázím vývoje odporu, vztahu mezi důvěrou k autoritě a skupinovým chováním i významu parakomunikace. Celý program je rámován tématy přijetí a hranic jako základních předpokladů bezpečného třídního klimatu. Součástí kurzu je také seznámení s principy mediace a možnostmi jejího využití ve školním prostředí.

9C: Tichá nebo pasivní třída

Pasivita a nízká míra zapojení žáků mohou být důsledkem skupinové dynamiky, pocitu nejistoty i nenaplněných potřeb ve třídě. Kurz se zaměřuje na diagnostiku příčin tichého či pasivního chování a na intervenční postupy, které podporují bezpečné zapojování všech žáků do výuky i společné práce.

Účastníci si osvojí nástroje a techniky vhodné pro práci s tichou nebo pasivní třídou, zejména různé způsoby „rozmluvení“ skupiny prostřednictvím práce ve dvojicích a skupinách, anonymního psaní, vhodně zvolených forem prezentace, úpravy výukových metod, práce se škálami, „teploměrem“, hlasováním, metodou rohů nebo pohybovými aktivitami. Součástí kurzu je také využití projektivních technik jako podpory bezpečného vyjadřování.

Kurz se dále zaměřuje na mapování možných příčin pasivity a na vytváření podmínek psychologického bezpečí, které umožňují aktivnější zapojení žáků do života třídy. 

9D: Třída rozdělená do podskupin

Rozdělení třídy do uzavřených skupin může významně ovlivňovat spolupráci, komunikaci i celkové třídní klima. Kurz se zaměřuje na porozumění příčinám tohoto jevu a na intervenční postupy, které podporují rozvoj soudržnosti a bezpečných vztahů v třídním kolektivu.

Účastníci budou mapovat možné příčiny vzniku podskupin, analyzovat jejich vliv na fungování třídy a reflektovat, jak do situace vstupují pedagogické postupy i spolupráce s rodiči. Seznámí se s principy práce s rozskupinkovaným kolektivem a naučí se volit vhodné intervence s ohledem na aktuální potřeby a vývojovou fázi skupiny.

Kurz představí praktické nástroje, jako jsou mapování vztahů, budování kompetencí ke spolupráci, práce se zasedacím pořádkem, projektová výuka, posilování kolektivu prostřednictvím společných pozitivních zážitků, slučování skupin, práce se skupinovými normami, promyšlené míchání pracovních skupin, práce s historií kolektivu či adaptační techniky. Součástí kurzu je také nácvik reflexe a oceňování jako prostředků podporujících rozvoj zdravého třídního klimatu.

9E: Útočná třída

Agresivní komunikační vzorce a časté konflikty mohou narušovat bezpečí, vztahy i proces učení celé třídy. Kurz se zaměřuje na porozumění příčinám útočného klimatu a na intervenční postupy, které podporují bezpečné řešení konfliktů a systematickou práci s třídním kolektivem.

Účastníci budou mapovat možné příčiny vzniku útočného klimatu, jako jsou opakované konflikty mezi žáky, nevhodné pedagogické zásahy, chybějící kompetence ke konstruktivnímu řešení konfliktů nebo skupinové normy podporující útočné chování. Zaměří se na analýzu těchto faktorů a jejich vlivu na fungování třídy.

Kurz představí ucelený systém řešení konfliktů, který umožňuje pedagogům pracovat jednotně a postupně přenášet kompetence k bezpečnému řešení konfliktů také na žáky. Pozornost bude věnována významu společné strategie pedagogického sboru, možnostem systémového nastavení školy, efektivní komunikaci s rodiči a získávání jejich podpory. Nedílnou součástí kurzu je také práce s psychologickým bezpečím jako základním předpokladem zdravého třídního klimatu.

9F: Vyloučené dítě ve třídě

Sociální vyloučení dítěte z třídního kolektivu představuje závažný signál narušeného třídního klimatu a vyžaduje citlivou, systematickou a koordinovanou pedagogickou intervenci. Kurz se zaměřuje na diagnostiku situace vyloučeného dítěte a na hledání účinných cest k jeho bezpečnému začlenění do kolektivu.

Účastníci se naučí mapovat situaci vyloučeného dítěte, pracovat s pozorováním skupiny a „číst“ procesy probíhající ve skupinové dynamice. Zaměří se také na kritéria pro volbu vhodné osoby, která bude proces začleňování koordinovat, a na podmínky kompetentní práce s dítětem i třídním kolektivem.

Kurz se dále věnuje možným příčinám sociálního vyloučení na straně osobnosti dítěte, jeho rodinného a sociálního zázemí i fungování samotné skupiny. Účastníci si osvojí práci s podpůrnými mechanismy, individuálním přístupem, podpůrným plánem, intervencemi do třídního kolektivu, pravidly ve skupině a podporou práce s odlišností. Součástí kurzu je také přehled možností spolupráce s externími odbornými službami a dalšími podpůrnými institucemi.

Kurz propojuje principy pedagogické diagnostiky, skupinové dynamiky a intervence s praktickými postupy, které podporují bezpečné začlenění dítěte do třídního kolektivu.

Tento kurz navazuje na Různé styly vedení – balanc možností a je určen účastníkům, kteří mají osvojené základy práce s různými styly vedení a zážitkovou pedagogikou. Vychází z principů vedení reflexe a vědomého využívání různých stylů vedení jako nástrojů rozvoje sebeřízení skupiny.

Účastníci si osvojí různé formy individuální regulace a naučí se využívat postupy, které přímo ovlivňují klima ve skupině. Zaměříme se na práci se zpětnou vazbou, techniky sebeřízení, způsoby regulace ve skupině, sebereflexi, budování vnitřní motivace a postupné předávání odpovědnosti žákům.

Součástí kurzu je také mapování možností participace na úrovni školy, například prostřednictvím školního parlamentu nebo žákovské rady. Účastníci budou reflektovat vlastní postoje a hodnoty související se zapojováním žáků do spolurozhodování a spoluodpovědnosti a porozumí tomu, jak participace přispívá k bezpečí, odpovědnosti a zdravému klimatu ve třídě.

Kurz propojuje principy sebeřízení, participace a leadershipu s praktickými postupy, které mohou pedagogové využít při budování aktivní a spolupracující školní kultury.

Adaptační kurz může být významným nástrojem pro budování zdravých vztahů a bezpečného třídního klimatu, pokud je promyšleně metodicky vystavěn. Tento kurz nabídne účastníkům „ochutnávku“ zážitkové pedagogiky a stmelovacích aktivit a současně ukáže, jak sestavit adaptační program tak, aby jeho jednotlivé části tvořily smysluplný celek a naplňovaly stanovené vzdělávací i sociální cíle.

Účastníci se seznámí se základními principy zážitkové pedagogiky, osvojí si práci s reflexí jako nezbytnou součástí skupinových aktivit a budou se věnovat práci s konfliktem v průběhu adaptačního kurzu. Dále získají přehled o fázích vývoje skupiny a jejich významu pro plánování programu.

Součástí kurzu je také tvorba cílů adaptačního kurzu s ohledem na jednotlivé fáze adaptace a potřeby nově vznikající skupiny. Účastníci si ujasní, jak strukturovat program jednotlivých dnů tak, aby adaptační kurz podporoval vznik zdravých vztahů, spolupráce a bezpečného klimatu ve třídě i ve škole.

Třídnické hodiny představují důležitý nástroj systematické práce se třídou, budování bezpečí a zdravých vztahů. Kurz je určen školám a pedagogům, kteří se zaváděním třídnických hodin začínají nebo hledají způsob, jak jejich realizaci metodicky ukotvit.

Účastníci si ujasní smysl třídnických hodin a jejich roli v péči o třídní i školní klima. Seznámí se s možnostmi jejich obsahového zaměření a stanovování cílů, a to zejména v oblasti seznamování a stmelování kolektivu, práce s pravidly, rozvoje kooperace, uzavírání dohod, diagnostiky třídního klimatu a řešení konfliktů.

Významná část kurzu je věnována metodice plánování a vedení třídnických hodin. Účastníci si osvojí principy jejich strukturování, výběru vhodných metod, naplňování cílů i návaznosti jednotlivých témat. Součástí kurzu je také hledání možností systémového ukotvení třídnických hodin v rámci školy, jejich implementace do ŠVP, propojení s primární prevencí a reflexe faktorů, které podporují nebo naopak znesnadňují jejich efektivní fungování.

V tomto kurzu si účastníci osvojí a prakticky vyzkouší konkrétní typy aktivit využitelných v třídnických hodinách s ohledem na jejich různé cíle a zaměření. Seznámí se s ukázkami aktivit zaměřených na diagnostiku, seznamování a stmelování kolektivu, změny ve skupinové dynamice, práci s rituály, třídními pravidly, spoluprací a dalšími oblastmi důležitými pro budování zdravého třídního klimatu.

Prostřednictvím zážitkové pedagogiky a praktických nácviků si účastníci jednotlivé aktivity sami vyzkouší a budou reflektovat jejich využití v pedagogické praxi. Důraz bude kladen zejména na význam reflexe jako důležité součásti skupinových aktivit a na to, jak správně pracovat s cílem jednotlivých třídnických hodin.

Účastníci se dále seznámí s modelem T/CMIARE a s principy Kolbova cyklu učení. Naučí se, jak tyto přístupy využít při plánování a strukturování třídnických hodin tak, aby jednotlivé aktivity směřovaly k naplnění stanovených cílů.

Součástí kurzu bude také sdílení a doporučení knižních i online zdrojů a materiálů, které mohou pedagogové využít při přípravě vlastních třídnických hodin.

Kurz je zaměřen na praktický nácvik vedení třídnických hodin a rozvoj dovedností potřebných pro jejich efektivní realizaci. Účastníci si nejprve zopakují výchozí principy a základy práce v rámci třídnických hodin a následně je využijí při přípravě vlastního programu.

V rámci skupinové práce si tak účastníci podrobně připraví aktivity do jedné třídnické hodiny a následně si jejich vedení prakticky vyzkouší prostřednictvím rolové hry. Budou trénovat práci s různými situacemi, které mohou ve třídnických hodinách nastat – například ve třídě s žákem s agresivním chováním, s pasivní třídou, v situaci, kdy se žák rozpláče, nebo s hlučným třídním kolektivem.

Nezbytnou součástí kurzu je vedení reflexe, poskytování zpětné vazby a společné hledání možností, jak jednotlivé situace pedagogicky uchopit. Kurz nabízí bezpečný prostor pro praktický nácvik, sdílení zkušeností a rozvoj kompetencí potřebných pro vedení třídnických hodin.

Třídnické hodiny mohou otevírat důležitá, ale zároveň náročná témata, která vyžadují citlivý a promyšlený pedagogický přístup. Kurz se zaměřuje na práci se situacemi, které mohou během třídnických hodin nastat, a nabízí prostor pro společné hledání efektivních řešení, praktický nácvik a sdílení zkušeností.

Na začátku kurzu účastníci společně s lektory zmapují témata a situace, které ve své praxi vnímají jako obtížné nebo u nichž hledají vhodný postup. Významnou součástí kurzu je následná práce s konkrétními příklady, jejich analýza a nácvik možných řešení v intervizním či supervizním formátu.

Účastníci si vyzkouší, jak postupovat při řešení konfliktů a vedení intervencí, jak pracovat se situacemi spojenými s psychickými obtížemi dětí, náročnými rodinnými okolnostmi nebo konfliktem mezi třídou a pedagogem. Pozornost bude věnována také práci s tzv. „problémovými žáky“, situacím spojeným se šikanou či ubližováním dítěti, následné práci se třídou po šikaně a řešení vztahových problémů mezi žáky nebo skupinami žáků.

Kurz je určen pracovníkům školních poradenských pracovišť, kteří chtějí systematicky podporovat třídní vyučující při vedení třídnických hodin a práci se třídním klimatem. Zaměřuje se na nastavení efektivní spolupráce mezi školním poradenským pracovištěm a třídními učiteli.

Účastníci si ujasní, jak koordinovat spolupráci s třídními vyučujícími, jak nastavovat mechanismy sběru informací o náročných situacích vznikajících při realizaci třídnických hodin a jak poskytovat třídním učitelům podporu. Součástí kurzu je také práce s pravidelnými metodickými schůzkami, intervizemi a možnostmi tandemové spolupráce při vedení třídnických hodin.

Významná část kurzu je věnována nastavení spolupráce v rámci školního poradenského pracoviště. Účastníci si vyjasní rozdělení rolí a odpovědností, možnosti delegování jednotlivých činností a osvojí si principy práce se školním krizovým plánem a jeho využitím v každodenní praxi.

Komunikace je jedním ze základních pilířů pro budování bezpečných vztahů a zdravého klimatu ve třídě i ve škole. Kurz představuje principy konstruktivní komunikace a jejich využití v každodenní pedagogické praxi.

Účastníci si ujasní, jak komunikace přispívá k budování bezpečí nebo naopak, a seznámí se s možnostmi, jak jejím prostřednictvím ošetřovat primární sociální potřeby. Získají porozumění procesu komunikace, zvědomí si subjektivitu vnímání a naučí se rozpoznávat faktory, které vedou k nedorozumění.

Součástí kurzu je vymezení rozdílů mezi konstruktivní a destruktivní komunikací, práce s vytvářením dohod, poskytováním popisné zpětné vazby a budováním vztahů založených na vzájemném porozumění. Účastníci si osvojí komunikační principy a postupy, které mohou využít při práci se žáky, kolegy i rodiči.

Spolupráce s rodiči je důležitou součástí pedagogické práce a významně ovlivňuje podporu dítěte i klima školy. Kurz se zaměřuje na rozvoj komunikačních dovedností pedagogů při vedení rozhovorů s rodiči v běžných i náročných situacích.

Účastníci si osvojí strukturu rozhovoru s rodičem a seznámí se s modelovými komunikačními situacemi mezi školou a rodinou. Vyjasní si, jak komunikaci ovlivňuje systém konkrétní školy, jaká pravidla komunikace je vhodné nastavit a jak rozlišovat jednotlivé režimy komunikace podle situace a cíle.

Kurz se zaměřuje na vedení průběžné i pravidelné komunikace s rodiči, stejně jako na komunikaci v krizových situacích nebo při řešení vzniklého problému. Účastníci si ujasní rozdíl mezi pozitivní komunikací a komunikací zaměřenou na řešení obtížných situací, osvojí si strategie vedení rozhovoru s rodičem, včetně komunikace s rodičem dítěte s problematickým chováním, a naučí se využívat deeskalační techniky při vedení náročných jednání.

Součástí kurzu je praktický nácvik rozhovorů, práce s modelovými situacemi, případně také rozbor kazuistik a videonahrávek.

Kurz je zaměřen na rozvoj praktických dovedností, které třídní učitelé využívají při každodenní práci se třídou. Prostřednictvím nácviku si účastníci osvojí komunikační i facilitační postupy potřebné pro vedení třídního kolektivu a řešení běžných i náročnějších situací.

Účastníci si prakticky vyzkouší techniku aktivního naslouchání, vedení reflexe, poskytování zpětné vazby, moderování diskuse, práci s konfliktem i nastavování a udržování hranic. Důraz je kladen na rozvoj dovedností využitelných při vedení třídnických hodin i v každodenní komunikaci se třídou.

Součástí kurzu je také nácvik reakcí na situace, se kterými se třídní učitelé běžně setkávají – například jak pracovat se stížnostmi netřídních kolegů na třídu, jak reagovat na stížnosti žáků vůči vyučujícím nebo jak zvládat osobní útoky ze strany dětí.

Celý kurz je veden formou praktického nácviku s důrazem na modelové situace, reflexi a zpětnou vazbu tak, aby si účastníci mohli jednotlivé dovednosti bezpečně vyzkoušet a přenést je do své pedagogické praxe.

V tomto kurzu si účastníci osvojí práci s nástroji využitelnými při podpoře žáků s náročným chováním. Seznámí se s využitím zpětné vazby, kontraktování, kotvení, práce s pravidly, sebehodnocení dítěte, oceňování i s principy tvorby a využívání Individuálního výchovného plánu (IVýP).

Účastníci si ujasní podoby stresové reakce a tři úrovně regulace včetně možností využití různých podpůrných pomůcek. Budou mapovat možné příčiny náročného chování, související potřeby dítěte a osvojí si pozitivní strategie práce s těmito situacemi. Součástí kurzu je také vyjasnění toho, co je a co není agrese a jak s agresivními projevy pedagogicky pracovat.

Významná část kurzu je věnována tvorbě individuální strategie podpory žáka i postupu celého pedagogického týmu při náročných projevech jednotlivce. Účastníci se naučí vytvářet, nastavovat, průběžně využívat a vyhodnocovat Individuální výchovný plán a rozlišovat mezi jeho formální a neformální podobou.

Součástí kurzu je také práce se zápisy o chování, nastavení komunikace a dohod se zákonnými zástupci, role a využití výchovné komise i orientace v síti odborných služeb, na které se může škola v případě potřeby obrátit.

Kurz seznamuje pedagogy se základními principy krizové intervence a postupy, které mohou využít při řešení náročných situací ve školním prostředí. Zaměřuje se na bezpečný a kompetentní postup pedagoga v situacích, kdy dítě nebo skupina prochází krizí.

Účastníci si osvojí obsah a využití školního krizového plánu a procvičí si vedení rozhovoru s jednotlivcem i se skupinou, včetně otevírání a ošetření náročných témat. Naučí se využívat konkrétní komunikační postupy a formulace, které podporují bezpečí a zvládání krizových situací.

Součástí kurzu je také vymezení role pedagoga v krizové situaci – kdy je vhodné zapojit psychologa či další odborníky, jak spolupracovat s dalšími orgány nebo institucemi, jak poskytovat podporu jednotlivci i třídnímu kolektivu a jaká opatření lze zavádět pro posílení bezpečí. Pozornost bude věnována také ohlašovací povinnosti a jejímu uplatnění v pedagogické praxi.

Dobře stmelená sborovna je základním předpokladem pro vytvoření bezpečného prostředí žákům a prevencí syndromu vyhoření pedagogů. Kromě stmelovacích kurzů pro žáky se proto zaměřujeme také na stmelovací kurzy pro sborovny – teambuilding. Vycházíme ze stejných principů, avšak zohledňujeme výraznější rozdíly mezi jednotlivými účastníky a snažíme se maximálně vycházet z potřeb konkrétní sborovny.

Program, hodinová dotace a cena bude vytvořena na základě konkrétní domluvy s Vaší školou.

Kurz poskytuje účastníkům základní porozumění problematice šikany v celé její složitosti a nabízí oporu pro její včasné rozpoznání i bezpečný postup při podezření na její výskyt. Zaměřuje se na roli pedagoga v prevenci, monitorování i v prvních krocích při šetření šikany.

Účastníci se naučí rozpoznávat projevy šikany v běžném školním prostředí – během výuky, o přestávkách i při mimoškolních aktivitách. Seznámí se s principy aktivního monitorování třídního kolektivu, dostupnými diagnostickými nástroji a jejich možnostmi i limity. Osvojí si postupy při podezření na šikanu a ujasní si, jaké kroky vedou k potvrzení nebo vyvrácení podezření.

Kurz se dále zaměřuje na vymezení rolí jednotlivých pracovníků školy. Účastníci si ujasní, co je v kompetenci třídního učitele, školního metodika prevence nebo vedení školy, kdy je vhodné zapojit pedagogicko-psychologickou poradnu, externí organizaci či supervizora a jak do monitorování situace zapojit další pedagogy, asistenty pedagoga nebo vychovatele.

Součástí kurzu je také prevence šikany v každodenním životě třídy. Účastníci budou pracovat s principy bezpečí ve skupině, preventivními aktivitami i postupy vhodnými pro počáteční stadia šikany. Pozornost bude věnována také komunikaci s rodiči, základnímu legislativnímu rámci a nejčastějším chybám, kterých je vhodné se při identifikaci, prevenci i šetření šikany vyvarovat.

Tento kurz navazuje na základní kurz věnovaný identifikaci a prevenci šikany a je určen pedagogickým pracovníkům, členům školních poradenských pracovišť a vedení škol, kteří jsou kompetentní k šetření a řešení školní šikany. Zaměřuje se na praktické zvládnutí postupu při šetření šikany v souladu s metodickým pokynem MŠMT.

Účastníci si osvojí základní postupy šetření šikany, naučí se rozlišovat a odhadnout  jednotlivá stadia a formy šikany a na základě toho následně volit odpovídající postup. Prostřednictvím modelových scénářů si vyzkouší jednotlivé kroky prošetřování a ujasní si, kdy je možné situaci ošetřit v rámci školy a kdy je nezbytné zapojit specializované instituce nebo Policii ČR.

Součástí kurzu je také plánování vhodných opatření po potvrzení šikany, nastavení komunikace s rodiči a zákonnými zástupci i následná práce s třídním kolektivem. Důraz je kladen na bezpečný, koordinovaný a metodicky správný postup všech zapojených pracovníků školy.

Šikana zaměřená na vyučující představuje specifickou formu narušení bezpečí ve škole a vyžaduje jasně nastavené postupy i podporu ze strany vedení školy. Kurz seznamuje účastníky se specifiky šikanování pedagogů, možnostmi jeho prevence i vhodnými způsoby řešení.

Účastníci se naučí rozpoznávat projevy a různé podoby šikany vůči vyučujícím, porozumí faktorům, které k jejímu vzniku přispívají, a osvojí si postupy, které mohou uplatnit při řešení těchto situací ve spolupráci s vedením školy.

Na základě kazuistik budou analyzovat konkrétní případy, reflektovat souvislosti s rolí pedagoga jako normotvůrce a ujasní si, jaký význam má podpora kolegů, vedení školy i společně nastavené postupy při zvládání podobných situací. Součástí kurzu je také mapování dostupných forem podpory a pomoci pro pedagogy, kteří se se šikanou ze strany žáků nebo třídního kolektivu setkají.

Kyberšikana přináší školám specifické situace, které vyžadují odlišné postupy než řešení šikany v prezenčním prostředí. Kurz se zaměřuje na porozumění tomuto fenoménu, jeho včasné rozpoznání, šetření i preventivní práci se třídou.

Účastníci si ujasní rozdíly mezi šikanou a kyberšikanou a osvojí si porozumění specifikům obou forem. Seznámí se se základními postupy při šetření kyberšikany, s rolí školního metodika prevence, školního poradenského pracoviště i dalších institucí, jako jsou OSPOD, Policie ČR nebo služby zaměřené na online bezpečí.

Na základě kazuistik budou analyzovat typické případy kyberšikany řešené ve školním prostředí a zaměří se také na souvislosti mezi kyberšikanou a hromadnými školními akcemi, během nichž mohou vznikat rizikové situace.

Významná část kurzu je věnována prevenci. Účastníci se seznámí s preventivními postupy a technikami, možnostmi spolupráce s rodiči, například prostřednictvím besed nebo webinářů, i s organizacemi, které mohou školám poskytovat metodickou podporu při prevenci i řešení kyberšikany. Součástí kurzu je také práce se třídním kolektivem po zkušenosti s kyberšikanou a hledání postupů, které podporují obnovu bezpečného třídního klimatu.

Jak vést děti ke zdravému, bezpečnému a vědomému využívání digitálních technologií? Kurz nabízí pedagogům praktický rámec pro začlenění témat kyberprevence a digitálního wellbeingu do výuky i každodenní práce se třídou.

Na základě konkrétních situací si účastníci vysvětlí, jaké faktory stojí za negativními dopady užívání digitálních technologií a jak jim lze účinně předcházet. Seznámí se s aktivitami využitelnými ve výuce i s principy, které podporují rozvoj bezpečných návyků při pohybu v online prostředí.

Součástí kurzu je představení čtyř rolí kyberprevence, které společně vytvářejí ucelený přístup k provázení dětí online světem. Účastníci si osvojí principy účinné kyberprevence a získají konkrétní postupy, jak u dětí rozvíjet dovednosti potřebné pro vědomé, bezpečné a zdravé využívání digitálních technologií.

Kurz poskytuje pedagogům základní orientaci v LGBTQ+ tematice a nabízí odborný rámec pro vytváření bezpečného a respektujícího školního prostředí. Zaměřuje se na porozumění základním pojmům, současným přístupům i možnostem citlivého začleňování těchto témat do vzdělávání.

Účastníci si osvojí základní pojmy a principy související s LGBTQ+ tematikou, jako jsou sexualita, gender, pohlaví, coming out, sociální, medicínská a úřední tranzice nebo menšinový stres. Seznámí se s jejich významem v kontextu školního prostředí a pedagogické praxe.

Na konkrétních příkladech si ukážou, jak může škola podporovat bezpečné prostředí pro LGBTQ+ studující a jak lze tato témata zařazovat do výuky. Součástí kurzu je také seznámení s aktuálními poznatky o duševním zdraví LGBTQ+ osob a se současnými přístupy k jejich inkluzi.

Významný prostor bude věnován diskusi, práci s kazuistikami z praxe a objasňování nejčastějších mýtů a otázek, se kterými se pedagogové mohou při práci s LGBTQ+ tematikou setkávat.

Kurz poskytuje pedagogům základní orientaci v oblasti duševního zdraví dětí a dospívajících a nabízí oporu pro bezpečný postup v situacích, kdy se ve škole objeví téma sebepoškozování nebo sebevražedného jednání. Zaměřuje se na roli pedagoga, možnosti podpory i spolupráci v rámci školy a s dalšími odborníky.

Účastníci si osvojí základní pojmy, jako jsou pozitivní psychologie, duševní zdraví, odolnost a citlivost, a budou mapovat nejčastější vnitřní i vnější zátěžové vlivy ovlivňující psychickou pohodu dětí. Seznámí se se současnými výzvami v oblasti duševního zdraví dětí, budou pracovat s kazuistikami a osvojí si základní strategie zvládání stresu a copingové strategie. Součástí kurzu je také mapování, do jaké míry ovlivňuje odolnost pedagoga jeho přístup v poskytování pomoci a podpory dětem.

Významná část kurzu je věnována komunikaci o citlivých tématech. Účastníci budou diskutovat, jak o tématu duševního zdraví, sebevražd a sebepoškozování mluvit, jak tato témata bezpečně otevírat ve třídě a jak postupovat v případě, že se s nimi ve škole setkají. Ujasní si jednotlivé kroky podpory, možnosti spolupráce se školním poradenským pracovištěm a dalšími odbornými službami, komunikaci s rodiči, ohlašovací povinnost i postupy při návratu dítěte po hospitalizaci.

Součástí kurzu je také nácvik komunikačních technik, tvorba konkrétních postupů v rámci školy a školního poradenského pracoviště, přehled dostupné sítě podpory, seznámení s relaxačními technikami a s principy psychohygieny pedagoga jako důležitou součástí péče o vlastní duševní zdraví.

Tento navazující kurz je určen školním poradenským pracovištím a vychází z jejich aktuálních zkušeností, dovedností i konkrétních potřeb. Zaměřuje se na praktický nácvik postupů a nastavování spolupráce v situacích spojených s ohrožením duševního zdraví dítěte.

Obsah kurzu je přizpůsoben konkrétnímu školnímu poradenskému pracovišti a zaměřuje se zejména na postupy v rámci ohlašovací povinnosti, koordinaci jednotlivých členů týmu a řešení situací souvisejících s pokusem o sebevraždu dítěte. Účastníci budou pracovat s konkrétními scénáři z praxe, nastavovat společné postupy a reflektovat možnosti vzájemné spolupráce.

Součástí kurzu je také práce s kontraktem s dítětem, využití alternativních podpůrných technik a hledání bezpečných a odborně podložených postupů, které mohou pracovníci školního poradenského pracoviště využít při poskytování podpory dětem i pedagogům.

Školení a metodiky pro učitele s tématy Efektivní kyberprevence a Digitální wellbeing pro učitele základních škol.

Školení je pro vyučující za 0 Kč. Více zde.